Historie

Počátky sboru dobrovolných hasičů v obci

Jak se obyvatelé obce Střítež bránili požárům v dřívějších dobách není známo. Nejstarší zmínka o této situaci je z roku 1878, kdy v záznamech z kroniky obce Střítež jsou uvedeny tyto prostředky sloužící k hašení požárů v obci. Je to 5 vodních kosů, 5 stříkačů, 5 ohnivých háků a 2 žebře.

K účelům likvidace požárů ve vzdálenějších místech byla obci vyhrazena obecní bryčka. Hašení požáru se museli povinně zúčastnit mistři těchto cechů – kovářského, kominického a tesařského, případně další dobrovolníci.

Ke zlepšení organizace těchto zásahů se v druhé polovině 19. století začaly zakládat dobrovolné hasičské spolky. Ve Stříteži k tomu došlo v roce 1889 z iniciativy Josefa Šimčíka, kamenického mistra. Dne 14. dubna 1889 se konala schůze občanů, kteří myšlenku vzniku tohoto sboru podporovali.

První výbor hasičského spolku:

VelitelFrantišek Dobeš
ZástupceJosef Šimčík
PokladníkJosef Jadrníček
JednatelFrantišek Zeman
ZbrojířMichal Baroš

Byl ustanoven členský příspěvek 5 krejcarů měsíčně a byli vybráni tři členové, kteří se měli naučit trouvit na poplach. Mezi první trubače patřil Josef Šrámek, Josef Martinek a později František Chlevišťan. Všichni členové byli zařazeni do tří družstev – družstvo lezců, družstvo u stříkačky a ochranné družstvo. Sboru byla dána k dispozici jednoproudová čtyřkolová stříkačka a 20 metrů hadic, které byly zakoupeny obcí již v roce 1888.

V roce 1890 byl ve své funkci velitele nahrazen František Dobeš Martinem Vanduchem, který spolek vedl až do roku 1910. Vzhledem k tomu, že spolku chyběly peníze na pořízení stejnokroje, uspořádalo obecní představenstvo v lednu 1891 společenský ples, jehož výdělek 23 zlatých a 16 krejcarů, byl věnován právě na tyto účely. Ušití a odznak si každý člen zaplatil sám. O rok později byly přikoupeny opasky, přilby a další blůzy, na které věnoval obnos 50 zlatých sám František Josef I.

Výdělkem z plesu, který byl uspořadán k 10. výročí vzniku sboru, bylo zakoupeno dalších 80 metrů hadic. S pořádáním tohoto plesu nesouhlasili někteří členové, kteří ze spolku později vystoupili. Důvodem k tomuto nesouhlasu bylo, že dospělí členové rodin a taktéž služebná chasa po plese vyspávají a práce si nehledí. Josef Jadrníček – rolník – dokonce přislíbil, že zaplatí za každý rok, ve kterém nebude konána zábava, 5 korun příspěvku do pokladny spolku.Podle nových stanov České ústřední

Během 10 let přistoupilo do spolku 54 členů, vystoupilo 19, pro nekázeň bylo vyloučeno 7 a 3 členové se z obce odstěhovali. Za tuto dobu vykonal sbor 52 cvičení, při požárech zasáhl 17x a při povodních 2x. Sbor zajížděl k požárům i do okolních vesnic. V roce 1901 se sbor zúčastnil hašení požáru na parní pile na „Hamrech“ v Zubří. Za úspěšný zásah při tomto požáru obdržel sbor od společnosti, které tato pila patřila 80 korun. V roce 1905 při požáru panské stodoly v Zašové byla porouchána stříkačka. Oprava stála sbor 170 korun.

Podle nových stanov České ústřední jednoty hasičské byl v roce 1906 poprvé zvolen starosta spolku, lterým se stal dosavadní velitel Martin Vanduch. Zásluhou člena Bernarda Michuta byla v roce 1908 založena hasičská knihovna, do které sám několik knih daroval. V roce 1911 byla zakoupena od firmy Vystrčil a syn v Telči nová dvoukolová stříkačka za 600 korun.

V tomto období vznikaly v řadách členů různé rozepře, které vyvrcholily v ostrý spor, takže se zdálo, že se spolek rozpadne. Obětavostí některých členů, vystoupením a vyloučením nespokojených viníků se tak nestalo a spolek pracoval i když s menším počtem členů dál. Rovněž I. světová válka velmi citelně zasáhla do činnosti spolku. Již v průběhu prvního roku války nastoupilo vojenskou službu 9 členů a postupně museli rukovat další, takže začátkem roku 1916 zůstalo již jen 7 členů spolku a na výroční schůzi 9. ledna 1916 byli přítomni je 4 členové. Tato situace přetrvávala i v dalších letech války. Během I. světové války padlo 24 občanů naší obce. V jejich řadách byli také členové spolku – Josef Kliment a František Kopecký.

První poválečná schůze se konala 9. ledna 1919, na ni bylo přítomno 16 členů. Postupně se situace začala zlepšovat, neboť ostatní členové spolku se začali vracet ze zajetí. Počátkem roku 1920 měl spolek 23 členů a činnost se začala opět slibně rozvíjet. V roce 1926 byl přistaven sušák na hadice. Stavba byla provedena podle plánu Inocence Drdy – mistra tesařského a zednického z Vidče. Oslava 40. výročí založení sboru se konala 28.5.1929. V dopoledních hodinách se 64 členů společně zúčastnilo bohoslužeb v kostele ve Stříteži nad Bečvou. Odpoledne bylo v rámci oslav provedeno požární cvičení za účasti 174 členů z hasičských spolků v Zašové, Zubří, Vidče a Krhové.

Celosvětová krize v letech 1930 – 1933 se citelně podepsala i na střítežském sboru. Přestaly se konat plesy a další společenské akce, sbor se potýkal s finančními problémy. Bylo rozhodnuto, provést na podporu sboru dobrovolnou sbírku a to nejen v řadách členů, ale i ostatních spoluobčanů. V dalších letech však bylo nutno pro velkou nezaměstnanost a finanční tíseň drtivé většiny občanů od těchto sbírek upustit. Situace byla tak vážná, že členové nebyli schopni zaplatit ani župní úmrtní fond, jehož byli členy. Bylo dohodnuto požádat župního pokladníka o odklad zaplacení fondu na letní dobu, kdy měli členové alespoň nějaké pracovní příležitosti. Situace se mírně zlepšila až v roce 1935.

V roce 1937 byla zakoupena požární siréna od pana Zapletala z Rožnova za 2.700 korun. V tomtéž roce zemřel v prosinci člen Josef Dobeš, který ve své závěti odkázal sboru 2.000 korun. V roce 1938 byla na základě sbírky v řadách občanů, členů a vyřízení půlčky, zakoupena motorová stříkačka značky Stratílek z Vysokého Mýta a 100 metrů hadic, vše za 29.000 korun. Uvedená firma zajistila také proškolení k obsluze stříkačky. Zúčastnilo se pět členů: Josef Žlebčík, Rudolf Martinek, Jan Martinek, František Kraus a Vincenc Šuráň. Na výroční schůzi v lednu 1939 informuje pokladník Jan Martinek, že se sboru nedostává finančních prostředků na zaplacení úroků ve výši 13.000 kroun u místní „raifazenky“. Za tímto účelem byla v obci provedena další sbírka. Dluh byl zaplacen do roku 1943.

V průběhu II. světové války byla činnost sboru omezena odsunem části členů na nucené práce a v této těžké situaci poklesl i zájem členů o život ve sboru. Členové, kteří v obci zůstali se nepravidelně scházeli u pokladníka sboru Jana Martinka, avšak jejich činnost byla okupačními úřady velmi oklešťována.

Střítežský sbor po 2. světové válce

Po ukončení druhé světové války se činnost sboru začala slibně rozvíjet. Po konsolidaci celkové poválečné situace se první členská schůze sboru konala 23.12.1945. Členy poválečného výboru byli zvoleni tito bratři:

Velitel:Josef Žlebčík
Jednatel:Rudolf Martínek
Pokladník:Jan Martinek
Zbrojíř:Jan Martinek
Revizoři účtu:Vincenc Mičkal a Vincenc Šuráň

V roce 1949 bylo zakoupeno pro účely požární ochrany auto Škoda 105 od dopravce Václava Mička z Vidče. Toto vozidlo sloužilo do roku 1964 a v závěsu bylo možno dle potřeby vézt také stříkačku. Členové sboru se aktivně zapojovali do plnění různých úkolů v obci, například ustavení požárních hlídek, pomoc zemědělskému družstvu při různých pracích a především při zabezpečování vodních zdrojů pro ochranu majetku našich občanů při požárech. V roce 1953 se začalo v obci uvažovat o stavbě nové požární zbrojnice. Samotné práce začaly o tři roky později a v akci „Z“ odpracovali naši členové 7780 brigádnických hodin. Stavba byla dokončena v roce 1964 a slavnostní předání bylo provedeno u příležitosti 75. výročí vzniku sboru ve Stříteži nad Bečvou.

V roce 1967 přijal sbor do kolektivního členství místní JZD, které přispívalo do pokladny sboru ročně částkou 1.000 korun. V rámci této spolupráce byly pořádány společné akce jako oslavy mezinárodního dne žen, dožínkové oslavy a dlaší kulturní akce. Tato spolupráce trvala do roku 1971, kdy došlo ke sloučení střítežského JZD s ekonomickým celkem Zašová. V 70. letech se naše členská základna rozrostla na 56 členů. Organizace vzorně plnila úkoly vyplývající z její činnosti, pravidelně se zúčastňovala požárních cvičení a soutěží, a všech společenských akcí v obci. V 80. letech minulého století byla provedena výměna krytiny na hasičské zbrojnici a v budově zavedeno ústřední topení. Organizaci byla přidělena nová stříkačka PP12 a zakoupeno nové požární vozidlo „GAZ 461“.

Naši členové se velkou měrou podíleli i na pracích při generální opravě veřejného vodovodu. Akce se opět konala v akci „Z“ a členové na ní odpracovali 2850 brigádnických hodin. Organizace požární ochrany věnovala velkou pozornost také pravidelným preventivním prohlídkám v rodinných domcích i v rekreačních objektech.

A léta běží …

V 90. letech se sbor i nadále podílí na aktivním životě v obci. Zasahuje při požárech, pomáhá při povodních, odstraňuje jejich následky, čistí studny, dbá na prevenci, pořádá kulturní a společenské akce. V roce 1997 se sbor podílel také na vybudování betonového parketu v areálu fotbalového hřiště, na jehož vybudování přispěl částkou 10.000 kroun. 2. června 1999 se plní sboru dlouholeté přání. Hasiči mají nové auto. Zakoupil a daroval nám ho obecní úřad. Starší Avia 30 byla zakoupena na inzerát od SDH v České Lípě za 50.000 korun. Při této příležitosti se od tamějšího sboru zakoupila rovněž stříkačka, která byla do konce roku upravena pro soutěžní účely.

Pro ulehčení přípravy kulturních akcí, které pořádáme v areálu fotbalového hřiště, bylo zakoupeno v roce 2004 30 sedacích souprav. V roce 2005 se sbor podílel na stavbě pódia, které zde zůstalo trvale a je využíváno všemi složkami obce. V zimě roku 2006 se členové sboru podíleli nejen prací, ale i finanční částkou 10.000 korun na stavbě přístřešku v areálu fotbalového hřiště, který se zhroutil důsledkem silných přívalů sněhu. Stavba byla dokončena v průběhu června téhož roku. Od června 2007 máme i vlastní prapor. Grafické zpracování a výrobu zajistila návrhářka paní Crhová. Vyroben byl v gobelínce ve Valašském Meziříčí.

V tomto období nezaostává ani soutěžní činnost. V roce 2006 se díky podpoře obecního úřadu podařilo zakoupit novou požární stříkačku. Naše soutěžní družstva se díky tomu stala konkurenceschopnější. Daří se především družstvu žen, které pravidelně ze soutěží vozí poháry, medaile a diplomy.

Současnost

V současnsné době se činnost sboru zaměřuje především na práci s mládeží, pořádání kulturních a společenských akcí. Daří se čistit studny a působit na poli prevence. Družstva dospělých se soutěží prakticky neúčastní. Soutěží pouze na obvodovém kole, které je povinné, na domácí soutěži a na pohárové soutěži ve Veselé.

V roce 2019 oslavuje sbor již své 130. výročí od založení. Díky tomu je nejstarším sborem v okrsku č. 15 – Zašová a osmým nejstarším sborem v celém okrese Vsetín. V evidenci má sbor 93 členů, z toho je 24 mladých hasičů, jejichž počet neustále roste.